Abych se opravila ne nerika ale "nevnucuje", a myslím si ze kdyby tady pan Mily nezazil co zazil, tak by se tady nezdrzoval a nepsal nejaky blok. Obcas kdyz uz ctu jen nektere prispevky "pesimisticky, opovrhujici" tak z tech samotnych uz je deprese. Je to o duchovní ceste najit sam sebe v hloubi duse a umet se zacit vnímat jinak a něco s tim delat, ale bohužel to je moc narocny a moc casu, chapu, prasky jsou jednodušší, ale bohužel jen docasny a podle mě vsechny tyto prasky cloveka meni v neco uplne jiného nez by vůbec uvnitř duse chtel byt. Uz jen z vasich prispevku viz. Ctenarka a spol. , berete prasky, ale stastni nejste, je to vidět uz ve vaší zprave, jen negativa, takže kde je vnitrni uzdraveni?

Před 9 lety jsem prožila silné emoční vypětí.Byl to začátek manželské krize, která se táhla 5let.Ze začátku to byly deprese, kdy jsem nebyla schopná přinutit tělo cokoliv dělat. Jak jsem vůbec zvládla se postarat o malé děti, sama nevím.Tehdy jsem své mamince říkala, něco se se mnou děje. Antidepresiva zabrala.Jelikož jsem žila stále v napětí a nejistotě, co bude s manželství dál, přicházely stavy úzkosti a strachu.Opět nějakou dobu antidepresiva.Rozvedla jsem se, odstěhovala a doufala jsem , že to skončilo. Sebemenší rozrušení ( ať už hádky s přítelem, nebo nejistota v práci) ve mne tyto stavy opět vyvolaly. Dva roky jsem měla klid, až do doby, než jsem otěhotněla a hormony se zbláznily. Nikdy jsem se necítila ohroženěji. Strach mne v noci budil...Unavená a vyčerpaná den co den. Přála jsem si ráno se již nevzbudit. O dítě jsme přišly.Od té doby je to nějakých 8měsíců bojuji se slabšími nebo silnými stavy úzkosti. Bylinkové čaje, třezalka... pomáhají jen mírně. Andidepresiva užívat moc nechci. Příliš mnoho negativních účinků.Vše špatné co jsem prožila vnímám jako dar. Hodně mi to vzalo, ale dalo mi to poznání. Koupila si různé knihy, ale mám pocit, že čím více informací do sebe dostávám, tím horší to se mnou je. Uvědomuji si,že problémy se ukrývají v dětství. Příliš mnoho kritiky. Zkoušela jsem různé odbloky,etikoterapie, psochologii,ale nic mi nepomáhá.Jsem hodně komunikativní člověk, ale v době těchto stavů cítím, jak moc si přeji být sama se sebou.Mám nyní velmi hodného muže. Zdravé děti.Cítím nestabilitu v práci...Mám pocit, že si v životě moc nevěřím. Obávám se, že již nenajdu práci, a nebudu se moci postarat o děti. Když o všem přemýšlím, dokážu si vše ujasnit, a vím, co je to správně. Ale tam uvnitř mi to nejde změnit. Cítím se za těch posledních 9 let více mrtvá , než živá. Ráno se vzbudím a zívu a zívu po celý den. Necítím se odpočinutá.V hlavě cítím tlak a na hrudi silné svírání. Malá věc mne rozruší. Natož ta větší. Všichni kolem mi říkají, že si vše moc zabírám a že se na to všechno mám vykašlat a začít žít. Po celých 9 let mi silně padají vlasy. V období těchto úzkostí je to až moc. I to mne nepřidá , ba prohloubí stav, který mám.
Někdo napíše, začít cvičit... Příjdu domů z práce a jsem ráda, že vůbec dojdu z autobusu.Moc bych si přála,aby moje rodina se mnou byla ráda. Přála bych si, smát se....
Říkám si, i kdybych měla jen posledních pár týdnů života prožít plnohotný život, stojí mi to za to hledání.
Nezatěžuji se příliš myšlenkami, když hledám?

Abych to nějak popsal, problémy se nám časem vytvoří a ani nevíme odkud se vemou, prostě vyplinou na povrch a začnou problémy. Problém je v tom, že nechápem, že se máme něco naučit, pochopit něco nového, rodiče nás to nevědomě nenaučili a tak si na to musíme přijít sami, tím, že si to prožijem, jenže pokud k tomu nemáme vlohy nebo informace končíto jak to končí. Co je pak potřeba je to, že musíme najít odpovědi na svoje problémy, které začali před těma 9 lety, pokud všechno pochopíme proč se tak stalo problémy vymizí a nebudou se nadále opakovat jako ted. Před problémy nikdy neutečem, jako před svým stínem, ten nás bude provázet pořád, tak i problém dokud si ho neviřešíme, problém je neinformovanost, tudíš musíme se začít pídit po tom a hledat uspokojivé informace, proč se tak stalo. Tam, ale začnem narážet na své bloky, strachy, obavy, nepochopení, domněnky, zvyky, které je třeba odstranit, změnněním přístupu, uhlu pohledu a znalosti problému - to je práce na sobě, je to těžká a bolestivá práce, ale výsledky jsou k nezaplacení. Ty naše strachy, obavy, nepochopení, domněnky, se učíme během našeho žiovta, od rodiču, kamarádu, okolí, školy atd. to uznáme za pravdu, v domnění, že něco funguje takhle a ne jinak, problém nastává pokud se setkáme s nějakou situací a naše pravda nás bolí, hroutí se, vzniká agrese, zlost a nepochopení v tom momentě je to signal, že nejspíše konáme špatně, mužem konat i dobře díky intuici, ale život je pořádná škola a pokud si nevěříme skolí nás i člověk, který sice pravdu nemá, ale v duchu klidu a aby bylo všechno v pořádku se před ním zkolíme a přijmem jeho pravdu, ikdyž cítíme opak, pak začíná i několikaleté trápení a bolest v životě.
Píšete, že jste zkoušela hodně jiných metod a nepomohlo to moc, problém je totiž v tom, že metody jsou metody, to co nejde přes srdce, je jenom chvilková náplast, když nepochopíte uplně proč jste byla bloklá a nezačleníte to do života praktickým zpusobem, nic se nezmění, mužete pak hledat mraky metod a dodávání energie, ale to vám nemusí pomoci, znám to ze své praxe a píšu o tom na stránkách. Pokud Vám okolí říká, že si toho moc na sebe berete,a si si opravdu na sebe moc berete, možná když pochopíte nějaký principy, pochopíte, že některé věci dělat prostě nemusíte. To, že máte hodně informací a je vám z toho huř, muže být spojeno s tím, že informace se opakují, nebo z nich máte i strach a nezačínáte s nimi pracovat v realném životě, i z duvodu toho strachu. pokud cítíte, že je někde něco špatně sama se zeptejte jestli to nejde udělat jinak ikdyž vás ovládá strach, bolest trápení, zkuste danou věc udělat jinak ikdyby z 10 procent sama hned dostanete odpověd jestli to jde udělat z dvaceti a více procent a když ne zkuste to znovu, jeden pokus je málo, je to složité na obecné vysvětlení. Pokud budete chtít vědět více informací a přesně na Vaše problémy napište mi na deprese5@seznam.cz nebo do vzkazniku, tam to mužem probrat podrobněji a přesně na daný problém :) Mějte se pěkně :)

kdy bude už konec a úleva,radost

Až si zjistíme podstatu co nás trápí a něco s tím uděláme :) nečinnost v jakým koliv směru nás ničí. Ikdyž se rozhodnem špatně je to jedno z chyby se poučíme a mužeme jít dál, pokud, ale nic neuděláme, nemužem se pohnout a dozvědět něco nového. Záleží s čím se trápíte?

Dobry den, ahoj..
Objevila jsem cirou nahodou tento blog. Nemela jsem jeste tolik casu abych to prosla cele, ale to co jsem precetla me udelalo dobre na dusi..
Chtela bych podekovat autoru za odvahu a usili, ktere vynaklada aby sdilel svou zkusenost.
Pomaha to vsem co se setkaji s podobnym tematem a nevi co s tim.
Jsem z pomahajici profese a dobre vim jak to je ucinny, sdilet, byt informovany a vedet ze nejsi v tom sam.
Ovsem souhlasim, ze urcite typy deprese vyzaduji lecbu farmaky.
DEprese je zakerna nemoc a vyzaduje pomoc odbornika!

Dobrý den, ahoj :) Díky za vzkaz a díky za poděkování. Jsem rád, že lidé tu najdou co potřebují, kdybych mohl a věděl jak hlásil bych tohle snad každý den, moc mě to naplnuje a hlavně tohle se jen tak z našich medií nedovíme, což je ten největší problém. Ale když každy zapracuje na sobě a projde si tím co já, tak pochopí a bude šířit dál. Je to věc, kterou možná cítí každy, ale naše okolí nám nedovolí se tak chovat, projevit, protože se bojí bolesti, ale to musíme překonat, protože až pak, příde ten pocit svobody a sebevědomí a poznáme kus sebe :) Měj se pěkně a pozdravuju :) Léky jsou samozřejmě potřeba, psal jsem to v mé potřebě ohledně léků, ale neměli bychom zapomínat si zjistit, proč ty léky vlastně bereme co nás v životě trápí a bolí a jít směrem k vyřešení svého trápení cestou svou a pak léky časem odhodit, když už je potřebovat nebudem, léky jsou taky jenom berličky :)

Musim zareagovat ano přesně tak to je prášky zacloní vědomí a problémy které je potřeba řešit v terapií najednou nejsou tak aktuální takže je člověk zapomené, ale je to jako když zaplácnete zub blombou pořád bolí, musí se to otevřít a poléčit např. vyplakat, vyvztekat atd. S léky se k tomu člověk dostane obtížně. Je to věc osobního rozhodnutí hezký den

Díky za reakci :)

vím že je to trochu mimo ale přítel mě znova pratil,vím že si za to můžu sama jen nevim jak z toho ven