Jak na deprese

Než si položíme otázku jak na deprese. Měli bychom si uvědomit, že deprese je určitý proces, který už nějakou dobu trvá.

Pravidlo č.1 jak na deprese:

U depresí vždy potřebujete určitou dobu k zotavení. Je to úplně stejné, jako když máte angínu, zápal plic u všech nemocí je daná doba na vyléčení. Proto mým velkým neduhem, který jsem si neuvědomoval, bylo to, že svůj stav jsem chtěl změnit nejlépe hned a okamžitě. Co to má za následek?

Nejen to, že Vaše tělo a duše je vyčerpaná nějakou příčinou, kterou právě teď možná neznáte, ale ještě přikládáte do kotle tím, že se vehementně držíte - bojujete s tím Vaším stavem. Kdy Vám bude konečně dobře? Kdy to konečně odejde? S radostí Vám mohu oznámit, jako Váš bývalý dětský doktor. Buďte v klidu, odpočívejte, relaxujte.

Příklad z mé zkušenosti: Jak jsem pochopil slovní spojení: Přijmi to. Pořád mi říkali přijmi to, přijmi to. Já to přijímal, ale nic se nedělo. Nikdo mi to nevysvětli, jak se přijímá a tak když jsem si řekl, ano přijímám tuto situaci. Tak to bylo pořád stejné. Nerozuměl jsem tomu. Až jednou intuitivně jsem seděl ztroskotaný na posteli po půlročním chození k terapeutovi a doslova brečel nad svým stavem, že se nic nelepší, tak jak bych chtěl já. Padl jsem tak hluboko, že jsem si řekl a já na to kašlu, ať klidně chcípnu, jo pojedu za tou doktorkou ta do mě narve ty svinstva a budu do konce života závislý, seru na to, vždyť je to stejně k ničemu, prostě tak skončím. Po energickém, až skoro depresivně-nasraném stylu vyřčení těchto slov se uděl snad zázrak. Zmizela moje agresivita, moje tělo přestalo být v tu chvíli unavené a těžké a na duši se mi ulevilo. V tu chvíli jsem si uvědomil moc důležitou věc. Moje intuice - chuť se na to vykašlat, slabost a bezmocnost v dané situaci ve mne vyvolala to, že jsem ze sebe dostal to, na čem jsem vlastně byl závislý, na čem jsem tak urputně lpěl a pořád se nic neměnilo. Co se stalo? Přiznal jsem si vlastně to, s čím jsem bojoval. Bojoval jsem s tím, že jsem nechtěl brát antidepresiva a nechtěl jsem být už nemocný. Přiznáni si těchto věcí na hlas na mé posteli, že tak opravdu skončím zpusobilo dokonce i pocitovanou změnu na mém fyzickém těle. V tu danou chvíli jsme pochopil co to je přijmout danou situaci. Je to přijetí, vlastního stavu. Přijetí odporu k dané věci. To však nesouvisí s tím, že se stanu závislým nebo že se nevyléčím. Nebo, že s tím souhlasím, že to tak bude do konce života. NE je to jenom snížení nebo dokonce odstranění odporu v nás samotných. Shození zátěže, která nám brání v dalším uzdravení. A v mém případě pochopení slovního spojení - přijmi to, přijmi to.

Pravidlo č.2 jak na deprese:

Nestůjte na místě. Co to znamená nestát na místě? Nestát na místě znamená, začít řešit problém. Máte na výběr 2 možnosti.

První možnost je, že vezmete věc do svých rukou a začnete konat. Máte v sobě něco co by jste rádi někomu sdělili? Máte strach něco udělat jenom proto, aby jste nepřišel o něco nebo s pocitem, že někomu ublížíte, ale vlastně si ubližujete sami? Cítíte, že by jste už něco udělali dávno, ale nemáte odvahu nebo zkušenost? Strach co bude dál? Tak na to je nejjednodušší rada, běžte a udělejte to.

Druhá možnost je, že vyhledáte člověka (terapeuta, psychologa) u kterého budete vnímat na sobě a celkově, že Vám sezení s ním pomáhá. Pokud ne. Hledá se jiný.

S tím souvisí další hodně důležitá věc. Příklad z mé zkušenosti: Je výborné pro sebe něco dělat, jako chození k terapeutovi či psychologovi. Ale nezapomeňme na jednu důležitou věc. Je hezké si přijít na náš problém, příčinu či spouštěč, ale druhá věc je jak to použijeme v praxi a jestli vůbec. Zde práce terapeutů končí a začíná Vaše práce. Nestůjte na místě! Pamatujete na pořekadlo zvyk je železná košile? Tak přesně tohle platí zde a možná dvojnásob. Představte si, že jste u moře a rádi by jste si zaplavali. No jenže neumíte plavat. Začne Vám to být líto, když vidíte, jak tam všichni vesele poskakují a Vy nemůžete. Co proto můžete udělat? No v prvním kroku jak jsem psal, vzít osud do svých rukou a pomaloučku vstupovat do moře a na vlastní kůži zkusit, jestli se udržíte na vodě. V druhém kroku, nepůjdete za terapeutem, ale za plavčíkem, který Vás naučí plavat. Až se naučíte plavat a budete stát před rozhodnutím vstoupit do moře nebo je, jelikož jste poprvé u moře, tak je to právě ta druhá část a jenom na Vás, jak svoje prostředky (zjistili příčinu neplavání) použijete v praxi - v reálném životě. Protože už nikdo jiný za Vás nerozhodne, nepřemluví do té vody skočit. Plavat umíte a tak je to teď pouze na Vás. Pokud se nerozhodnete je možné, že Vaše úzkost a strach Vás uvalí do pocitu mrzutosti či deprese.

No a co s tím dělat? Plavat umím a přesto tam s radostí neskočím? Z mé zkušenosti mužem přeskočit zpět k pravidlu č.2 a pokračovat stejným postupem, proč, když umím plavat, tak mám strach to vykonat.

Pravidlo č.3 jak na deprese:

Hýbejte se. Pravidelně jezte a pijte. Choďte na masáže a do sauny. Vitamíny. Bylinky. Dýchejte. Pokud se budete řídit pravidly č.1 a č.2 zapojte do něj pravidlo č.3.

Proč je to tak důležité? Z mé zkušenosti si vzpomínám, že mi pohyb - jakýkoliv dělal dobře a pomáhal mi do mé hlavy dostávat jiné myšlenky - hlava odpočívala. Je jedno o jaký pohyb se jedná. Muže to být chůze v přírodě - po horách, v lese na houbách. Pokud tělo dovolí, tak cykloturistika, posilovna, běh atd. podle chuti. Pravidelná a kvalitní strava by měla být na místě. Mám zkušenost, že pokud je tělo ve fyzické nebo psychické zátěži a nemá dostatek zdrojů odkud by bralo, tak přichází únava, vyčerpání a pocit stavu, který Vás muže natolik zaměstnat, že budete zase přemýšlet nad tím, proč je Vám zase tak špatně co je to zase za stav...

Další dobrá zkušenost jsou masáže a sauna. Jelikož nejspíše trávíme čas tak jak ho trávit nechceme ve spěchu a nebo věčně unaveni a ospalí, tak masáže a sauna jsou dobrá věc. Rozproudí Vaše již ztuhnuté, zanesené tělo a dostanou se věci do pohybu. To na sobě pocítíte hned, jak se budete cítit lépe. Proto je tak důležité splňovat pravidla č.1 a č.2. Je důležité se hýbat duševně - řešit problémy a hýbat se tělesně - okysličovat tělo, pít vodu, dodávat živiny. Vše je jeden celek a jeden bez druhého nemůže žít. Možná znáte pořekadlo ve zdravém těle je zdravý duch a to platí i obráceně.

A dýchání? To je snad nejdůležitější věc, asi nemusím vysvětlovat :). Ale přesto dovysvětlím. Ve stavu pro tělo kritickém, jako je zvýšený adrenalin a je to jedno jestli ze strachu či čehokoliv jiného. Tělo se rozjede na plné obrátky. Co to znamená? Pokud příde emotivní situace plná napětí, tak si tělo řekne o pěknou zásobu, jak živin, tak i kyslíku. A pokud celý den dýcháte povrchně a po prožité emotivní situaci také, tak vzniká to, že je člověk přidušen a tím se vypínají jednotlivé funkce v organizmu. Tělo se stane vyčerpaným a zbytek už asi znáte - nekonečný odpočinek. Proto ze své zkušenosti je hodně dobré emotivní situace náležitě rozdýchat. Hned se nabízí hláška - Tak to jsem nerozdýchal. Tak přesně tohle souvisí s tím, že opravdu dýchat máme a to pořádně zhluboka. Sám jsem si na vlastní kůži ozkoušel okamžitě po emotivní situaci se rozdýchávat, musím říci, že jsem díky tomu předešel v mnoha případech o pocity silných unav a vyčerpání v řádu hodin. 

Deprese a jak s ní bojovat je každodenní otázka lidí s těmito psychickými potížemi. Každý si asi zažil povinnou četbu :). Já taky, ale přečetl jsem snad v té době jenom jednu knihu, ne vlastně dvě :). Řekl jsem si, číst budu až budu v důchodu to budu mít času habaděj, ted na to nemám čas :). A bohužel nebo bohudík, začal jsem číst dříve :D.

Proč číst? Každý se zajímáme o něco jiného, někoho zajímá politika, někoho auta a někoho něco jiného. Já jsem dřív nečetl, protože mě to prostě nezajmalo, nenašel jsem vhodné téma, nevěděl jsem, že něco takového v té době existovalo. Ale v určité části života jsem si začal pokládat hodně otázek a bylo málo odpovědí nebo byly, ale neuspokojující. Takže jsem hledal dál a daloby se říci, že hledám pořád a pořád budeme, což je předurčeno k našemu vývoji. Ale už za tu dobu co jsem spadl do toho nepříjemného období depresí, až do teď, což uběhli asi 4 roky, jsem se dozvěděl hodně informací na to, abych se sám uzdravil a probudil se z toho špatného snu, natož abych přispíval někomu, komu vůbec nezáleží na mém zdraví, ale pouze na výdělku a být závyslí na nějaké pilulce. Myslím si, že jsme se nenarodili proto, aby jsme papali pilulky :), ale to už je každého věc jak se rozhodne, každa cesta je jeho vastní a pokud ji považuje za zprávnou je to jeho volba. Ale to už odbočuju od tématu.

Díky knihám a článkům, jsem zjistil, že člověk vlastně žije v Iluzi, v nějakém svém světě, který si člověk během celého svého života vytvořil a věří mu a je s ním pevně spjat, a tak to prostě je, jak někteří říkají :). Ale je to omyl, jsou to jenom myšlenky a pochody, kterým jsme dali váhu a uvěřili, že to tak je, jenže ono se to někdy zbouralo, že? A někdy se to bude bourat i celý život, ale je rozdíl pokud chápete, proč se Vám věci dějí a je rozdíl, když tomu nechápete, ano potom vznikají problémy, při delším problému stres a napětí, při delší době deprese a zdravotní problémy a tak to pokračuje dál a dál, kupí se jedna věc na druhou, až někdy člověk prostě zkolabuje, tělo to nevydrží. A přitom, vznikl malý problém jako rozchod.

Všechno má ve světě nějaký důvod a opodstatnění a to vše co píšu, nikde nekopíruji, zatím až na vyjímky, protože těch věcí co by jsme si měli uvědomit a o sobě zjistit je kvanta. Je to pouze z mé hlavy z mého uvědomění, kdyby každý pracoval na svém uvědomění na svých pocitech, tak jak nám to nebylo podáno, nebylo by vě světě to co je. No a to být nemůže, že? On by totiž padnul celej systém, kterej je založenej na penězích a strachu, kterým se dá člověk ovládat. A jenom pro zajmavost, víte, že se deprese jako nemoc ve světě moc neřeší? Je to totiž důvod toho, že se ví, že je to také problém tohoto systému ve kterém žijeme a nemyslím si, že pro některé lidi, je to věc kterou by chtěli změnit ve svůj neprospěch. Vidíte, kolik jste se třeba ted dozvěděli a přitom toho nevíte ještě tolik, ale trápíte se už něčím, co vlastně nemá žádné opodstatnění, protože je to třeba učel, od toho jsou tu informace a knihy, které Vám poslouží k tomu, aby jste si uvědomili, probudili se a zjistili, že není proč se trápit, že vždycky je cesta, na které se budete cítit šťastní ikdyby jenom z pulky, ale vše je otázkou času, trpělivosti a vůli i já si zažil období kdy sem snad zahodil 100 flint do žita a položil si zase tu otázku proč? Co mám dělat? Zase jsem padnul na hubu, ano bylo to tak, ale potom jsem si uvědomil, že třeba před pul rokem, jsem na tom byl huř, ted mam chut jít pokaždý na kolo a předtím, jsem se musel nesmírně přemáhat, takže musim pokračovat dál v tom co jsem dělal, ono Vám totiž nic jiného nezbývá, když už se na tu cestu vydáte. Je duležité vydržet a sbírat informace je to jenom o informacích a začlenování jich do života. Pozor je velký rozdíl, informace vědět a velký rozdíl použité informace uplatnit v životě na to si dejte pozor, to že něco víte, ale neděláte je, už jenom kuli strachu a nebo obavám co kdyby tohle a támhle to, je právě to, proč pak vysíte na jednom místě a nemužete se z toho depko kolečka dostat ven :). Dám Vám jeden úsměvný příklad, všichni si stěžují na politickou scénu, ale kolik lidí šlo protestovat? Vidíte v tom ten rozdíl? Máte depku z toho, že víte, že něco je špatně, ale jste z toho tak posraný, protože by jste mohli o něco přijít ano a vaše nevědomost Vás v tom nechá se pěkně utopit.