Klid

Co to je klid a proč je důležitý? Určitě jste si všimli, že pokud jste v klidu, mám tím namysli, že se cítíte klidní a je Vám dobře, ne vnější klid, jako, že Vám neřvou děti nad hlavou. Ale klid kde je vše v pohodě, v pořádku, harmonické, příjemné a daloby se říci jste spokojeni sami se sebou, cítíte takové blaho. Asi málo kdo se v této době umí dostat do takového klidu, natož si na klid a odpočinek najít čas. Je plno nepodstatných věcí, které nás nevědomě odtrhávají od našeho klidu, jako televize, počítače, technika všeobecně a honění se za nepotřebnými věcmi, pokud je samozřejmě neděláte v tom klidu a s tím uvědoměním, že to dělám pro sebe pro svoje štěstí a ne proto, že v tom hledám utěk od reality a domníváte se, že se u televize zrelaxujete, ba naopak, utíkáte nevědomě před svými problémy, které nás tak tíží.

Přišli jsme z práce a chceme ted mít klid, ale to je klid od práce. Zkuste si jen tak sednout do prostoru, kde Vás nic nevyrušuje a vydržte tam sedět tři hodiny bez toho, aniž by jste přemýšlely co musíte udělat, připravit na zítra, co jsem nestihl udělat včera, že musim udělat tohle a támhle to, zkuste neřešit co Vás trápí atd., a být jenom v klidu. Moc to nejde, že? Jsme, už tak zrychlení a zdevastování touto dobou, že nemáme čas na sebe, nemáme čas se poslouchat a vnímat se, co vlastně naše duše, vlastně naše vnitřní já chce, protože víme, že musíme udělat tohle a tohle a tolhle a rychle, protože pak musim udělat tohle a nestihnu tamto, je to učel zase někoho, aby jsme žili v chaosu a byly každodenně zaměstnaní něčím, co vlastně k životu nepotřebujem tolik jak se zdá, protože nám to nakukali, ale sami mužeme vidět a na sobě cítit, že nám to nedělá dobře, něco na tom asi bude, že? Chtěli by jsme dělat tohle a tohle, protože to tak cítíme, ale nemužeme, prostě to tak nejde, protože musíme udělat něco jinýho, co je nejspíš důležitější, ale neni to pravda. Dřív nebo později se to podepíše na Vašem zdraví nebo psychickém stavu, takzvaně tělo začne somatizovat, ukazovat Vám, že jdete špatnou cestou.

Díky tomu klidu to můžete zjistit už dříve. Sami si všimnete, že k Vám začne promlouvat Vaše podvědomí, Vaše pocity začnou vylézat na povrch a bude jich hodně u někoho více u někoho méně, jsme každý jiný a každý má jiné potřeby a jiné věci na řešení. V tom klidu zjistíme, že se vlastně trápíte, že některé situace by jste udělali jinak. Tak ted vystává otázka, proč to teda neuděláte, když Vám to Vaše duše napovídá a nabádá Vás k tomu? Ano, je to třeba hodně bolestivé a traumatuzijící, ale pokud něuděláte malý kruček k tomu, k té změně, nic se nezmění, budete se trápit pořád, budete stát na místě. To, že Vám to nejde hned je to, že k tomu nemáme predispozice, protože nikdo Vám to neřek, že to jde i takhle. To je ten důvod se to začít učit a měnit svůj život v takový, jaký vlastně v duchu chcete a Vaše duše Vás k tomu tlačí, Vaše duše jste Vy sami nikdo jiný. Proč neděláte to co cítíte? Proč když cítíte, že jste měli udělat tohle a tohle jste přesto udělali něco jiného a ve výsledku, jste nebyly s tímto rozhodnutím spokojeni? Tak až se naskytne další situace, zkuste udělat ten krůček, nebuďte zklamaní, že Vám to nevyšlo, nejde o to jak rychle to zvládnete, ale důležité je, že vůbec něco podniknete, to je to nejduležitější. Sami pak zjistíte, že se posouváte, že se věci začínají hýbat a že třeba zjistíte, že jste vyřešili problém, o kterým jste si mysleli, že je nevyřešitelný :). Je samozřejmě možné, že se otevřete některý věci k danýmu člověku a ten druhý nezareaguje, jak by jste očekávali, ale to už není Váš problém, to už nemá s Vámi nic společného. Vy musíte být sami spokojení z toho, co jste udělali, jestli ten druhý to nepochopil na tom vůbec nezáleží, je možné, že on totiž neudělal to co cítil, nahodil masku a zareagoval, tak jak nejlíp umí, protože ho to jinak nenaučili. Vy hlavně musíte být spokojeni sami se sebou :)

Ale samozřejmě pokud jednáte v afektu a né v klidu, probíhají vaše myšlenkový pochody uplně na jiné úrovni vědomí. Stresem se vlastně zmenšujou možnosti dojít k jakýmu koliv uspokojivému řešení. Toto je i dokázano věděcky, jestli to někoho zajímá :), protože si myslím, že sami v životě, jste už zažili tolik zkušeností, že žádnou vědu k těmhle věcem nepotřebujete :)