Výsledek

Důležité je nesoustředit se v dané chvíli na výsledek ve věci co řešíte. Je jedno jestli se jedná o rozhovor, či normální činnost. Ale soustřeďte se na to co v aktuální chvíli cítíte, co Vám Vaše duše říká a co potřebuje ze sebe dosta ven, v jednoduchosti vyjádřit se a co Vám v dané chvíli dělá dobře. Pokud se zaměříte na výsledek, zaměřujete se na to co jste již udělali(minulost), Koukáte vlastně na reakci člověka, ale v tý chvíli musíte zase udělat to co cítíte, ono to někdy bolí nebo z toho mužete mít hodně špatný pocit, ale sami v té chvíli cítíte co by jste nejraději řekli nebo udělali tak to řekněte a udělejte to :). Další řekněme chyba je to, začít to analyzovat a rešit co jste udělali špatně a vetšinou to dopadne tak, že se odsoudíte jak jste špatní a tou situací si to ješte potvrdíte, že to tak opravdu je – pocátek na vznik deprese, pokud pořád přemýšlíte pouze takto. Vy se máte akorát z této zkušenosti ponaučit a pro příště vědět, že to musíte udělat jinak. Jinak zase skončíte neuspěšně a zase se Vám potvrdí, že to tak je a zase se nic nezmění v dané situaci. Pokud Vám na někom něco vadí, promluvte si s ním o tom, ikdyž už víte třeba že to nemá cenu. Z jakého důvodu to víte? Když jste to ještě ani nezkusili? Je to zase jenom Váš strach, ale strach z Vás udělá ty uzkostlivý lidi atd. Pokud se na výsledek vašeho konání nezaměříte a děláte to co zrovna cítíte a považujete to za nejlepší co se v dané situaci dá udělat nejlépe a nekoukáte, jak to dopadlo(minulost), protože líp to dopadnout nemohlo v dané situaci, ale rešíte zase pouze skutek vaší nově vzniklé situaci. Zase Vám zbývá jí rešit jak nejlépe to umíte, pokud Vám připadá, že rešíte něco pořád dokola a nevidíte zlepšení, něco děláte špatně a holt jste se pořádně neponaučili. Je to hodně o trpělivosti, ale pozor nepadat do minulosti s težkou hlavou co je zase jenom špatně. Měli by jste věci dělat lépe než jste je dělali, aby jste se z kola dostali ven, jde zase jenom pouze o to poslechnout vaši duši to co cítíte, mužete se zase samozřejmě ocitnout v daném kolečku znova a bude vám ještě hůř. Ale zkuste se pak postavit nebo změnit věc, ze které máte největší strach, tu situaci zase zjistíte sami u sebe z které se cítíte špatně, běžte do ní a všema možnýma způsobama jí zkuste vyrešit. To jak jí vyrešíte je už je jenom na Vaší vůli s tím něco udělat, ale vždy se dozvíte pravdu a je jedno jestli za týden nebo za rok. Ale pak se stanete silnejší a pochopíte sám v sobě svůj vlastní mechanizmus, začnete se mít rád, více se vnímat a více se poslouchat a mít ze sebe vetší radost to se začne hned odrážet ve vaší realitě. Nesmíte se do žádné situace nechat vtáhnout, padáte v tu chvíli nevědomě do vaší minulosti, z kterou nic neuděláte (pouze se mužete ponaučit a rozhodnout jakou cestou pudete dál nebo zda se necháte spálit), protože jste se dostatečně neponaučili neposlouchali jste svůj vlastní vnitřní pocit, protože jste ho možná i přeslechly v zápalu vzteku, agrese atd.

 Ale všechno chce čas a trpělivost, vše je přirozený proces a není nutno s ním bojovat. Prostě to tak je a pokud s tim nejste spokojeni, hledejte informace, oni přídou hned nebo později, ale přídou, není dobré stagnovat a čekat na něco. Nic nepříde samo, prodlužujete si vlastní trápení pokud s tím samozřejme podvědomě souhlasíte a vyhovuje vám, věci se pohybují a Vy by jste se také měli hýbat pokud nejste se sebou spokojeni. Jinak začnete padat do minulosti a jenom rešit jak je všechno špatně v tu chvíli je nejlepší se sám sebe zeptat, co chci teď dělat, je jedno co to bude, ale udělejte to, a udělejte to jak to nejlépe umíte a cítíte a nepadejte dobrovolně nebo podvědomě do depek(minulost). Svojí přítomností si tvoříte budoucnost. Pokud nevědomě, už teď nejste v minulosti ;). Pokud jste se v tom ztratili, začněte číst znova a znova, protože nejspíše zase hledáte ten výsledek?

Sami pak uvidíte co Vám všechno do hlavy začne padat a lítat, začněte to realizovat, užívat si to, je to Váš vnitřní hlas, neříkejte si že je to blbost co vás právě napadla, jenom kuli tomu, že se stydíte třeba nebo že to společnost nepochopí nebo že Vás to naučili rodiče nebo že je to blbý, blbý je to když potlačíte sami
sebe a budete padat do depek, protože jste se sami dobrovolně odsoudili k zániku vaší radosti vašeho štestí. Nechte otevřený průchod Vaší myšlence, Vašim já. Neuzavírejte si sami před sebou dveře, protože tohle a támhleto, výmluv je plno a skutku málo a nečekejte jak to dopadne, je tu síla, která je nevyčerpatelná a která
 Vás bude v každý chvíli podporovat, pokud to sami budete chtít.

Pokud se neotevřete hned vaší myšlence, už jenom kuli tomu, že si myslíte (hlava zapracovala), že jí někdo odsoudí, aniž by někdo řekl slovo, ale Vy už jste si udělali špatný závěr ve Vaší hlavě, předběhli jste to, co se mohlo stát, aniž by jste to udělali na základě předchozí špatné situaci, naučte se jak si tu vaší myšlenku pocit v sobě prosadit a otevřít, jste to Vy co se potřebuje vyjádřit, nepotlačujte své emoce, potlačujete jenom sami sebe. Pak je divný, že člověk je takovej jakej je. Teda pokud s tim souhlasí a vyhovuje mu to.