Svoboda

Co to je svoboda? Ano, dalo by se říct, že jsme svobodní, máme to potvrzeno dobou, mužem si dělat co chceme narozdíl od komunistického režimu a v USA na to maj dokonce sochou svobody :). Ano, pěkná iluze zase o svobodě :D.

Tak a teď už rozumíte pojmu svoboda? Jste svobodní v tom co děláte? Baví Vás Vaše práce? Nestresujete se v práci, ve vztahu? Jste přirození? Sami sebou? Cítíte se tak?

Myslím, že většinou je odpověd ne, takže z toho vyplívá, že nejsme svobodní a pokud si všimnete, jsme tak svobodní, že i stávku si musíme odsouhlasit, pokud s něčím nejsme spokojení, protože nás něco utlačuje, bere naší svobodu, že ano?

Možná si myslíte, musím si teda najít jinou práci, jiný vztah, tam kde to bude víc v pohodě, nene tim se to změnit nemusí. To, že se zvolí jiný politik se nic nezmění, je to zase jenom iluze a předpoklad s očekáváním, že se něco změní samo. Předpokládáme, že když změníme něco v našem okolí, tak nám to pomůže k našemu štěstí. Myslíme si, že když začnem cvičit a vymakáme si tělo, že na to zbalíme nějakou holku. Ano to je možné, ale pokud jsme stydliví z nějakého důvodu, strachu, aby jsme třeba neřekli nějakou hovadinu, tak se raději budem hlídat, aby z nás právě ten nějaký blábol nevypadl. Což může být následek ztráty naší přirozenosti a možná důvtipu. Pak na danou dívku působíme spíše divně než sympaticky. Proč? Protože si nedáme tu svobodu, aby jsme třeba nedopadli špatně, nedej bože směšně. A co když tímto právě danou dívku oslovíme? Začnem se jí líbit ne pro to jaké máme svaly, ale jací jsme v hlouby duše?

Možná jste slyšeli něco o kolektivním vědomí, dobrý dokument najdete od David Icke - lev již nedřímá, je to myslím 4 dílné a každý má 3 hodiny, ale kdo by na to měl čas, že? Se sobě věnovat, musíme chodit do práce, zařídit tolik pro Vás podstatných věcí, které vlastně tolik podstatné nejsou, do té doby, než se tím špatným životním stylem sami dobrovolně zničíte, jako jsem to měl já. Skončíte v posteli s nějakou nemocí, nedej bože s depresí. A to je najdenou času k zamyšlení a klidu a možná i odpočinku a částečné ulevě, protože si to tělo, už vyžádalo jinou cestou, když jsme ho odmítali vnímat. Jsou mezi námi tací, kteří dokonce nemocní chodí do práce, protože systém nám nařídil chod do práce nebo tě vyhodíme, nezaplatíme ti, nebudeš mít na splátku hypotéky, čím nakrmíš děti? Nepojedeš na dovolenou, nekoupíš si nový dům a ani auto, ikdyž soused bude mít, ale ty nebudeš, to je pak nespravedlnost, ale jaká pak nespravedlnost, když s tím systémem vlastně souhlasíme, sedíme tiše a necháme si ukrajovat z naší svobody a žijeme rači ve strachu a korporace čekaj, až si pudem koupit ty pilulky a budem zase muset platit, takže musíme jít do tý práce a to je jenom tím, že nejsme takoví, jací v duši vlastně jsme, nejsme svobodní a neděláme to co cítíme. Uděláme si mraky masek, jenom proto, aby jsme uspěli, ale jak dlouho? Sami dobře víme, že to nikdy takhle dlouho nevydrží a určitě ne bez následků. Tomu se říká akce a reakce, nebo jak se také říká, boží mlýny melou pomalu, ale jistě nebo tu o praseti taky určitě znáte s tou vařící vodou :)

Ale vraťme se k té osobní svobodě, určitě někoho napadlo, jak teda změnit politický režim? :) Nijak, on se změní sám pokud se změníme my, pokud budem pracovat na sobě na své svobodě, tak, aby každá naše činnost působila na nás víc jak uspokojivě, protože pak se nabízí otázka, proč to děláš, když ti z toho není dobře, jenom kuli tomu, že člověk se nechal sevřít do kleští strachu? Ano, ono se všechno řiká, ale nikdo po Vás nechce, aby se to stalo za chvíli, samozřejmě čim dřív tim líp, to záleží jak na sobě bude každý pracovat, tohle muže trvat roky i desítky let, ale je důležité začít, každý má svůj sen, tak za ním běžte, je to běh na dlouhou trať a někdy hodně bolestivou, ona pravda hodně bolí, ale taky hodně osvobuzuje.

Tím jak člověk na sobě pracuje - řeší své problémy, tak si časem začne uvědomovat, proč se mu věci dějí a proč z nich nemohl najít cestu ven. Zjistíte, že můžete dělat věci u kterých se Vám dříve zdálo, že jsou nemožné. To je právě někdy důvod toho, proč se točíme dokolečka a nemůžem se z něčeho vyhrabat. Přitom nezačnete dělat nic špatného. Je to zase jenom strach co z nás dělá poslušného. A přitom při vyslovění našeho pravdivého názoru se nám leckdy ohromně uleví.