Mateusz Milý

                                 

Nabízím terapie, poradenství, konzultace, jiný pohled a názor nejen pro ty co trpí depresí a zdravotními problémy. Mojí zkušeností je pětiletá samolečba s jistými výsledky, mnoha poznatky a zkušenostmi k nezaplacení. Vše jsem si zažil na vlastní kůži a tak se dokáži přizpůsobit a plně pochopit problémy daného jedince a nacítit se na daný problém. Najít řešení a úvést člověka zpět do plnohodnotného života. Moje doplňkové studium je kurz NLP a Úvod do psychosomatiky od lektorů - Jarmila Klímová a Michaela Fialová.

Kontaktovat mne můžete emailem mateuszmily(zavináč)seznam.cz a nebo telefonicky na tel. 728 084 089

 

 

                   Deprese a jak ji zvládat

 

Zde uvedé informace autora jsou pouze ukázky, příklady řešení problému, pro příznivější vyřešení určitého problému je potřeba individuálního - osobního přístupu.                                                                                Mateusz Milý

 

Ahoj,
vítejte na mém osobním webu. Jednoho dne mne tak napadlo, udělat si web, kde bych hromadil své poznatky a informace ohledně depresí, špatných každodenních stavech, náladách, jejich možných příčin a jak je zvládat. V našem životě na této zemi je totiž vše velmi relativní, nejisté a možné. V životě není nic jisté. Je to účel. Proč? Aby jsme se rozvíjeli a získávali tím svojí svobodu činu. Učíme se zde na zemi býti lepšími. Takže jenom takový malý příklad: Pokud ztratíte cokoliv, práci, peníze, rodinu, přítelkyni, co Vás drželo v radosti a dělalo Vás to šťastnými a cítili jste se svobodní (slovo svobodný ještě vysvětlím) dostaví se po této ztrátě nepříjemný stav. Máte pocit, že jste ztratili jistotu, svoje štěstí, svoje pohodlí. Přišli jste, dá se říct, o hodně. Nemyslím o svou práci, peníze, přítelkyni. Tyto věci tu budou stále, ale ve zkutečnosti jste ztratili sami sebe, tu svojí vnitřní svobodu a i nejspíš víru, víru v to, že to bude zase v pořádku. A ono to v pořádku bude a vlastně i je. To, že jste se dostali do tohoto stádia a možná i na tento web, má svůj účel a opodstatnění. Možná si říkáte, co je dobrého na špatné náladě a na depresi, ale tu otázku jsem si před několika lety také položil.
Byly mi nabízeny antidepresiva. Zkusil jsem je, jen tak pro zajímavost, ale od počátku jsem cítil, podotýkám cítil, že tu je jiná možnost, přirozenější. To byla moje víra, která mi asi ještě trochu zůstala v tom tehdejším stavu, že to dám a zkusím bez léků, i za cenu, že by se to nepovedlo. Vždycky je druhá šance, tu má každý, vesmírné universum nefunguje tak, aby se někdo měl špatně. Je to pouze na nás, jak vytrvale budem hledat a jak budem věcem, novým informacím otevřeni.

Abych se vrátil k tématu, co je dobrého na depresi, na špatné náladě a co to znamená deprese a jak jí zvládat z mého úhlu pohledu. V podstatě nepřijemné věci, která se Vám dějí, opakuji a uvalují do bezmoci a ruzných stavů nečinnosti a bezmocnosti, je to, že musíte pochopit, že k Vám začne promlouvat Vaše duše, srdce, můžeme tomu taky říct „Vaše „Já“, aby se tu někdo nelekl, že to má něco společného s náboženstvím, i když s vírou částečně ano. Víra a náboženství jsou však na hony vzdálené pojmy. Hodně lidi to neví, jelikož naše výchova neprobíhala tak jak by měla a naše „Já“, nám chce něco touto cestou sdělit. Že něco v životě děláme špatně, jsme na něčem závislí, žijeme v domněnkách, ve lži, ve vytvořené realitě, která však má daleko od pravdy. A to všechno je to, co si potřebujete uvědomit a dá se říct, to co nás probudí ze špatného snu, který se každý den opakuje. Je to probuzení z nevědomosti do vědomého žití. protože jinak by Vám nebylo tak špatně, jako třeba teď.

Abych to lépe popsal, člověk má tělo a duši. Fyzické tělo vnimáme doteky, duše vnímá pocity, emoce z doteků, z vyřčených slov. Někdo nás pohladí, obejme. Cítíme to jak fyzicky tak psychicky(na duši). Cítime fyzické obejmutí a pocit, jak nás má někdo rád, na lásku si neumíme sáhnout, proto máme duši, abychom vnímali a cítili. To fyzické tělo neumí. Fyzické tělo je schránkou pro duši. Pokud onemocní duše, onemocní tělo. Pokud na nás někdo řve, cítíme se neuvolněně. Fyzické tělo je v napětí a duše cítí nepříjemné pocity. A teď si představte, že toto vnímate půl roku v kuse. Co se stane s Vaším tělem? Vaše tělo Vám začne dávat jasné signály, bolesti zad, snížená imunita, zažívací potíže a další velký seznam nemocí. Při déle trvajících problémech i psychické nemoci.

Teď nastává otázka co s tím dělat, dá se dělat opravdu hodně a to je přesně to co Vám touto cestou chci předat.
Chci Vám předat informace díky kterým jsem letitou prací na sobě došel k uzdravení, jak z depresí, tak celodenních únav, egzemu, různých imunitních selhání, časté nachlazení atd. Pochopil jsem, že naše tělo je jenom takovým ukazatelem, že vybočujem z naší cesty. A že něco neděláme tak, jak by jsme měli, ikdyž to třeba i cítíme, jak by jsme to měli dělat, ale z nějakého duvodu to prostě neuděláme. A celý princip je o tom, pochopit zákonitosti, které se nám v životě dějí a proč se nám dějí. Že ty špatné věci nejsou proti nám, oni jsou pro nás. Pro naše dobro, ale to budu popisovat v jiných kapitolách.

Možná Vám teď v hlavě létá plno otázek? Začněte ne ně hledat uspokojivé odpovědi. Rád Vám odpovím na cokoli a pomohu s Vaším problémem, vše je anonymní a informace neposkytují dalším osobám. To si myslím, že je samozřejmostí, ale raději to pro jistotu zde napíši.
 
Tyto stránky slouží k nasměrování k získání potřebných informací na cestě ke zdraví. Buďte otevřeni novým informacím. Nezavrhujte neprobádané, už jenom kuli tomu, že jste o tom třeba ani neslyšeli a zdá se Vám to divné. I já měl tuto zkušenost a musím říci, že ikdyž jsem pár věci zavrhoval i tak jsem se k nim vrátil, protože mi nic jiného nezbývalo. Proto Vás jenom dobředu informuji, že informace, které jste ještě nikdy nešlyšeli neznamenají, že jsou to špatné informace. Ty vyhodnotíte časem, ale je dobré zkoušet cokoliv. Tonoucí se stébla chytá. Vlastní zkušenost.

Možná máte ostych se otevřít a promluvit o svých problémech to je normální a přirozené v této době. Člověk má strach, aby nečelil výsměchu z okolí. Ale uvědomme si, že pokud se chceme uzdravit, musíme se naučit o problému mluvit. Pokud v sobě držíme to o čem vlastně chceme mluvit vzniká vlastně rozpor, jak asi už nejspíše tušíte. Chcete něco, ale zároveň tomu nedáte prostor. I to se dá řešit, mužem probrat to proč máte strach o problému mluvit a pak se pomalu dostaneme dále. Možná si to neuvědomujete, ale už jenom to, že o problému mluvíte, tak dochází k ulevě a k procesu uzdravování. Děláte už první krok k uzdravení a to je přeci Vaše tajné přání?
 

Vloženo 5.11.2013

Víte, nedávno jsem si řešil nějaké věci, myšlenky, které mě vyrušovali a pořád mě nutili něco řešit. Pořád jsem si nemohl poradit s tím, kolik lidí kolem mne, dělá věci "špatně" a docela mě to ničilo, ale pak mě napadlo se na to kouknout z druhé stránky. Zjistil jsem, že každý tu má v životě nějaký úkol a věci na zpracování, uvědomění si, naučení se. Tim, že já si hodně věcí uvědomil, jsem začal psát tento blog, ale zároveň se mi začali ukazovat věci kolem mne. Ty věci byly, jak jsem se zminoval, že lidi kolem mne dělají věci "špatně". Ale díky těmto lidem, jsem si uvědomil, že jim můžu vlastně pomoci, namísto toho, abych s tim bojoval. Můžu jim pomoci ve smyslu, že jim upřimně řeknu svuj postoj k dané věci a nebo, že se mi sami ozvou a já už nebudu muset bojovat s nimi, ani s mými myšlenkami, ale začnu konat. To je přesně ta změna co se očekává od každého z Vás, musíte danou věc u které cítíte odpor, uchopit a začít konat, to je jeden z kroku jak se pohnout a řešit daný problém. Například jsem řešil pul roku svojí denodenní únavu, a výsledek? Mám teď energii každý den. Tak to v sobě nepotlačujte a začněte konat, vše je pouze ve Vašich rukou a ve Vašich rukou je Váš osud, to si plně uvědomte. Stačí pochopit pár pravidel a to proč se Vám to stalo a vyléčení příde hodně rychle to mi věřte. Proto mám důvod, se o těchto informacích bavit a sdílet je a vysvětlovat, kde daný člověk udělal "chybu" a jak jí napravit své pomocí.

 

Vloženo 25.2.2014

Dostal jsem chuť zde něco napsat nového možná vice pochopitelného a srozumitelného, protože když si mé stránky přečte kdokoliv, jenom pouze někdo pochopí o čem tu píši. I já sám v době depresí bych asi moc těmhle stránkám nevěnoval pozornost, ale vím, že by mě zaujali, což by byla moje první nitka směrem ke zlepšení svého stavu. Nechci řikat že všechny nemoci patří do skupiny špatné psychiky, protože když vypijete omylem kyselinu dvakrát Vám líp nebude. Pokud Vás však něco trápi v dlouhodobějším horizontu jak psychicky tak fyzicky, delší zdravotní nelepšící se nemoci je problém vždy na 100% v psychice.

Co je to psychika z mého úhlu pohledu? Psychika jste VY. Váš psychický stav udává krok a směr ve Vašem životě a co Vám ještě udává je pohled na Váš svět. A pokud svět vidítě jednobarevně nebo přes růžové brýle, tak se to samozřejmě odráží ve Vašem okolí. Ano, můžete si říci co je to za blbost, vždyt je to všude vidět, lidi se rozváděj, ubližují si atd. Ale Vy žijete jejich příkladem, aniž si to třeba plně uvědomujete. Nebo žijete tak, jak opravdu chcete VY? Ano také jsem se bál a přemýšlel například nad pořízením rodiny, ale jak jsem si ji měl pořídit, když všichni kolem mne se rozvádějí právem či neprávem? Rozhodl jsem se nepořídit. Problém, ale byl časem v tom, že jsme začínal pocitovat, že jsem udělal špatné rozhodnutí. (Zde bych chtěl podotknout, že jakákoliv rozhodnutí v našem životě jsou vždy v daném čase a okamžiku ta nejlepší. Proto Vás prosím, nikdy se neodsuzujte za svá životní rozhodnutí. To k životu patří a je to část procesu naší realizace, kterou nejde přeskočit). Nemyslím rozhodnutí v tom, že zítra si tedy založím rodinu. Ale v tom, že jsem reagoval na okolí a ne na to co jsem chtěl a vnitřně cítil u sebe. Sám jsem dříve pocitoval, že ikdyž rodinu nemám tak rozhodnutí, že jí nechci bylo v dané době to nejlepší. Časem jsem však toto rozhodnutí přehodnotil jako "špatné" - neuspokojivé.

 

Podívejme se sami na sebe kolik "špatných" - neuspokojujících rozhodnutí děláme denno denně. Proč? Protože nás ovládá strach a protože okolí to tak dělá a tak je to nejspíše správné. A nejsou náhodou oni ve stejném strachu? Když se nad tím trochu zamyslíte, cítíte, že jste ten den prožili z větší části jak jste chtěli, bez toho strachu? Ano jsou většinou dny, že to tak není, převažují dny nepohod nad dny pohod. Důvod je ale ten, že žijem v domněnkách, příkladech životů a dění, které se odehrávají v našem okolí a také v prostředí, kterém jsme vyrustali (rodiče). A ani si to neuvědomujem. A proto říkám, že tyhle věci, pravdy jsme si vsouvali už od malička. Koukali jsme na rodiče, jak řeší životní situace, na kamarády jak se spolu baví, na televizní seriály či pohádky a z toho všeho jsme si brali jak příklady tak pravidla, že asi takhle je to nejlepší a takhle budu žít. Časem však zjišťujem, že něco není v pořádku. V tu dobu přichází čas se zamyslet nad svými dosavadními přesvědčeními a rozhodnutími, zda jsou pro nás ještě pravdivá a užitečná do našeho života. Jestli s nimi více nebojujeme, než aby nám dávali pocit spokojenosti a radosti do života. Jestli nejsme svázáni našimi polopravdami a jestli si dobrovolně neubližujeme. Jenom s duvodu, že se domníváme, že to takhle opravdu je.

 

Jaké to je na červenou řikat zelená na bílou černá? Jak víte, že černá je černá a bílá je bílá? Je to naučené stejně jako VY jste se naučili, že A je A a B je B. Jenže u barev nebo písmenek to tak nevadí jako to, že časem v životě narážíte na věci a zjištujete, že je něco špatně a teď udělejte z Ačka Béčko? Nejde to, že? Je to přesně tak jak se řiká - zvyk je železná košile. A tady vznikají všechny naše problémy v životě. Všimněte si, že když budete mít na výchovu 3 psi stejného plemene a každého budete učit stejným věcem, ale jinými příkazy budou dělat to samé, takže jak mužete vědět, že tráva je zelená? Ano víte to protože Vás to naučili a to tak hluboce, že si řikáte no a přece jaká ta trává by asi měla být? Tohle je příklad toho, jak je Váš pohled na svět a věci tak utvrzelej, že Vás ani nenapadne, že by to mohlo být jinak. A ani Vás nenapadne to prostě jenom vyzkoušet, co se stane? Možná zjistíte zajmavou věc. Sám Komenský prohlásil "Škola hrou", tak proč to nezkusit za zkoušku nic nedáte, nebo ano? A pokud ano, co Vás drží v těch poutech ze kterých se nechcete tak pustit?

Pak vidíte hádky, jelikož každý znich má tu utvrzelou pravdu, která nemuže být jina a stojí si za ní, zde pak odpadá tolerance a pochopení druhého, zamyšlením se nad jinou možností ve smyslu prokonzultovat věc na urovni pochopení jeden druhého, tolerance. Problém většinou nastává, že lidi, jelikož by stratili svoji dustojnost nebo by museli přiznat svojí chybu, tak se při rozhovoru vzdalují od pochopení a tolerance a klidného řešení sporu a hledání cesty ven, jak jsem říkal je to jenom hra. Pak boj mezi jedinci neprobíhá na urovni fyzické, ale na úrovni nepravd a ty nepravdy byly zase vytvořený okolím atd atd.

Lidé nevnímají, že jejich pohled na svět muže být milný, ale že jsou neomilní. Ale tou neomylností si každý může všimnout, že věci se řeší silou, násilým, nerozumem a bez lásky. Takže z dané situace člověk vychází nespokojen.

Pro pochopení proč to tak je tu máme čas. Čas, který potřebujem k tomu, aby jsme vzniklé situace uměli častěji a vice vypozorovat, kde děláme "chybu" s čím pořád bojujem, s čím máme pořád problém. Uvědomme si, že náš problém je pouze problémem nás a né našeho okolí. Okolí nám slouží pro pochopení daného problem neházeníme problem a naší neschopnosti na okoli. Oni Váš problém nevyřeší, dokud nezměníme postoj k dané věci, situaci, tak jak citíme. Budem horko těžko měnit naše okolí. Můžem změnit chování šéfa nebo rodičů? Nemůžeme, ale můžeme je nenásilně ovlivnit našim přístupem.

Ano můžem konat tak jak cítíme, ale pokud situace nedopadá jak si přejem nekonáme stoprocentně jak cítíme. Proč? Může to být naučený špatný zvyk, který jsme od někud pochytili, domysleli si, že to tak má být správně a bojujem s tou naší pravdou proti jiné pravdě, ale pokud oba dva žijou pravdou z okolí, tak se nidky nedomluví, protože pravda, je v každým z nás, z našich pocitů. A ne z naší hlavy a našeho okolí. A pak když chceme zareagovat jinak, než jak reaguje vždy naše okolí začneme dostávát signály od hlavy, aby jsme to nedělali a proč? No protože budete za blázny, nepochopení, odsouzení a zareagujete JINAK než Vám okolí diktuje. Co se pak stane? Uzavřete se, dostanete špatnou zkušenost a potvrdíte si, že jste udělali špatně, ale stejně nebudete spokojeni. Proč? Protože si nevěříte. Nevěříte si, že by jste mohli něco takového dokázat. Jsou to zkoužky života a je jenom na Vás jak se vyjádříte, projevíte. Ale pamatujte každé projevení pramení z klidu ne z agrese, emoce, zloby, pocitu viny atd. Protože tyto pocity jsou pocity Vaší nespokojenosti nevyrovnanosti ve Vašem životě. Tak začnětě od malých problemů a zkuste se na ně kouknout z jiného úhlu pohledu, co když pravda leží někde jinde?

 

Pokud Vás během čtení napadli různé otázky na toto téma napište mi, mužem si o tom popovídat. Sám vím, že tento článek by se dal rozepsat na plno jiných variant a možností, které jsem zde nezdělil, jelikož každý problém je unikátní a každý z nás jsme unikátní :) Přeji hezký den Mateusz